Zuzana Jurečková

"Můžete s dětmi otevřít knížku, nebo jít do lesa a přitom si stále užívat příběh. Vést je ke čtení svobodně a přirozeně. Sepsala jsem pro vás e-book o prazákladní a nespoutané touze učit se."

Sedí, čte a učí se. Docela samo

Devátý měsíc dítěte je příznačný v těchto věcech: dítě sedí, je zvědavé čím dál víc, pohyblivé taky, zajímá se o drobné věci a taky o knížky, možná umí pár zvuků, které označují konkrétní věci. A možná ještě z toho něco neumí, ale brzy se to naučí. Jakmile se dítě samo posadí, má volné ruce k tomu, aby začalo prozkoumávat věci. Začne si...

Vlastní pohyb, vlastní cesta

Bude to už několik týdnů, kdy se dítě, co se narodilo u nás doma, dalo do pohybu. Pozoruji ho a čím dál víc si uvědomuji, že s vlastním pohybem nastupuje i vlastní vůle, a tak i vlastní cesta životem. Přichází první okamžiky vědomého chtění hračky, zábavy, jídla nebo kontaktu. Když místo hračky podáme jídlo, je odmítnuto. Dítě má svůj zájem, svoji...

Pozor! Je to člověk

Půlroční dítě vykazuje značnou pohyblivost. I to dítě, které před půl rokem přišlo na svět u nás doma. A tak od nošení miminka přeskakujeme rovnýma nohama do chytání batolete, které se rozhodlo stát, aniž by umělo sedět. Tento rychlý pohyb vpřed mě teď každým dnem upozorňuje na to, že už téměř rok stojím na místě. Je to už skoro rok, co jsem...

Voilà! Ruce

Možná si všimnete, když vaše dítě poprvé objeví své ruce. A možné ne. Není to až tak důležité pro vás. O to víc je to zásadnější pro něj. Stane se to někdy okolo třetího měsíce a bude to jeden z prvních kroků k tomu, aby mohlo objevovat svět. Dotýkat se ho, cítit ho, chytat ho do svých rukou. Pro dítě je...

Vítej, světe!

Druhorozený syn je s námi tři měsíce. Začíná pozorovat okolí a usmívat se tak, až nejedno srdce zjihne. Slíbila jsem, že na tomto blogu budu inspirovat rodiče k aktivitám, které později vedou ke čtení. Dlouho jsem váhala, jestli se do toho vůbec pouštět, a hlavním důvodem bylo hlavně to, že dětem nemusíme radit, čím se mají zabývat. Samy to ví nejlépe....

Šance být svobodná

Jako rodina jsme dva měsíce společně čtyři a užíváme si společné chvíle. A vše je navíc úplně jinak, než při prvním dítěti. Víc si všímáme i okolí. Zajímavé je, jak lidé na novorozence reagují. Všechny zajímá, jestli je syn hodný, nebo zlobí. Vůbec nevím, co to znamená. Když už mě to nebaví rozebírat, odpovídám, že je hodný. A občas se...

Dopis muži

Milý, píšu ti tento dopis dva měsíce předem, protože jsem zatím z našich rozhovorů získala dojem, že ho budeš potřebovat. Chtěla bych tě totiž požádat, abys na mě zrovna teď, kdy asi rodím naše druhé dítě, byl opravdu hodný. Co tím myslím? Abys mi teď hlavně důvěřoval a důvěřoval tak i našemu dítěti, i tomu, že stejně jako jsme jej...

Děti jako dary

Sedíme se synem v kuchyni, jsme po obědě, povídáme si. Objeví se chvíle ticha. Najednou je pro mě naplněná vděčností a vědomím, že dítě je dar. Opravdový a přesně adresovaný dar. Každá filozofie nebo náboženství bude mít jistě výklad toho, od koho, proč a co s tím darem je potřeba dělat a nedělat. Nemám žádný návod, žádné pravidlo. Jen ten pocit vděčnosti. V břiše...

„Neposlušná paní!“

Stojíme se synem na zastávce autobusu. Přijde neznámá paní a začne se syna vyptávat, jestli chodí do školky. Všichni se teď ptají. Syn má čtyři roky a pro většinu lidí je právě jeho věk tím nejdůležitějším měřítkem. Je zajímavé, kolik i úplně neznámých lidí nás s touto otázkou oslovilo. Syna už tyto otázky vytáčely a odpovídá naštvaně – důrazným NE. A tak...

O tom, co (všechno) máme uvnitř

Tahle věc mi vrtala hlavou dlouho a taky jsem zvažovala, jestli ji vůbec zveřejňovat, abych nebyla mravokárce nebo nějaké podobné strašidlo. Při všech zážitcích v lesní školce, při cestování Gruzií a také při každodenním a kouzelném soužití s dítětem mě čas od času (ale dostatečně často) udivuje, jak málo dětem i mě vlastně stačí, abychom byly šťastné. Ještě víc si to člověk...