Můj příběh

"Každý den obdivuji původní a přirozenou touhu dětí učit se. Z přírody i z knih. Společně s dětmi objevujeme krásu světa. Tvoříme a inspirujeme se navzájem."

Jsem svobodomyslná maminka dvou chlapců. Jako rodina jsme se před pár lety přestěhovali na vesnici a změnili jsme práci i některé zvyky. Pro mě se otevřela úplně nová cesta, která je tvůrčí a stále otevřená. I díky tomu staršího syna vzděláváme doma.

Děti jsou pro mě dary. Obdivuji jejich původní a přirozenou touhu učit se - z přírody, z knih i z běžných situací, které zažívají každý den. A často vzpomínám na své dětství. Učím se tak díky dětem o sobě a zároveň jsem jejich průvodcem při učení o světě. Mají dar vidět jeho krásu, na kterou my velcí často zapomínáme.

S prvním synem jsme přišli na to, že všechno, co bylo v městě tak snadno dostupné, nevyváží naši touhu po přírodě a svobodnějším životě. Přestěhovali jsme se na druhý konec republiky a já jsem začala pracovat v knihovně na vsi. Zažívala radostné chvíle i chvíle poznání, jak děti omezujeme jen díky tomu, že věříme víc návodům a naučeným postupům. Ono přesvědčení ale pramení často jen ze zvyku nebo z toho, že nevěříme sami sobě. 

Jako knihovnice jsem spolupracovala se školou a vytvářela pro děti čtenářské dílny. Stále více jsem si uvědomovala, jak škola děti brzdí v tom, o co mají opravdový zájem. Zároveň mi ale docházelo, že čtení a dovednosti potřebné k úspěšnému čtení si děti osvojují od první knížky, kterou otevřou doma jako miminka. Na synovi jsem viděla, že přirozeně dělá to, co se se staršími dětmi snažíme s obtížemi tvořit ve škole.

Rozhodla jsem se proto pořádat v knihovně setkávání pro maminky s dětmi - PRAZÁKLADY čteníPořád to ale nebylo ono. Cítila jsem ze strany rodičů obrovský tlak na to, aby děti dělaly to, co by asi měly dělat, aby pak někdy v budoucnu dobře četly. Chyběla mi přirozenost dětského objevování. Postupně jsem přicházela na to, co nám obecně jako rodičům schází, abychom dokázali děti svobodně vzdělávat a vést ke čtení. Vydala jsem se tak ke svým prazákladům a vše sepsala do e-booku, který je ke stažení zde.

S druhým synem jsem se začala věnovat opět tomu, co jsem původně vystudovala. Maluji a tvořím v přírodě. Nejraději s dětmi, které se tak svobodně a přirozeně učí vše, co potřebují. Naše společná díla, úlovky z terénu i dokumentaci naší domácí školy zveřejňuji na facebookových stránkách U Malérečky s domškolákem