Tato téměř ezoterická věta je v mém životě už několik let přítomná a daří se jí (více i méně) používat v každodenním životě. Tento každodenní provoz ji totiž prověřuje a ověřuje nejlépe. Pokud ji během těch nejobyčejnějších situací použiji, otevírá prostor pro přijetí, klid a nevymezuje mentální mantinely jen na dohledné možnosti. S touto větou jsme ukončili i učení doma. Je v pořádku začít a je...
Pozoruji děti, jak si hrají, jak se chovají, co je pro ně těžké, co je pro ně legrační a co nám chtějí říct, když neví, jak to říct. Většinou hned udělají, co řeknou. Ráda pozoruji i dospělé, probouzí se ve mně radost, když vidím, že si umí hrát. Pozoruji, jak se chovají v běžných situacích a vidím i to, co...
Jak jinak, než pomalu se učím, že vše, o co si říká má přirozenost, je v pořádku. A také, že pokud cítím někde nějaký nesoulad, opravdu existuje a nezdá se mi. Můžu to vnímat zcela otevřeně k sobě i k druhým. Přiznat své pochyby a otevřeně mluvit o tom, co vnímám. Tento komunikační prostor ve mně otvírá i zkušenost s kruhem a pravidelné usedání v něm. Často je...
Zrovna když si říkám, jak to s tím mým šnekem válíme, jak už se chápeme a že spěchám už jen malinko a občas, všechno se to sesype. Bum. Ležím úplně vyřízená v posteli s virózou, která byla ještě nedávno nazývána morem. A každá buňka mého těla je unavená a vděčná za klid i ticho. Ležím a jen jsem, a přijde mi, že kdybych jen ležela a nebyla,...
Vypozorovala jsem u dětí (a někdy i dospělých) mechanismy, které fungují, když jsou ve svém obyčejném životě po nějakou dobu nespokojené s tím, jak věci zrovna jsou. Někdy to i vypadá, že se nudí. Nudu jako takovou je potřeba prožívat (i podle vývojových psychologů) proto, aby děti mohly nacházet vlastní zdroje, sny a mohou se díky ní dostat i o něco víc...
Nedávno jsem objevila pomalost a tak i vlastní tempo, které je mi příjemné a milé. Dá se říct, že nikdy jsem nebyla úplný rychlík, ale myslím, že jsem dokázala hlavně při práci v médiích docela slušně sprintovat. A ten rychlý běh mě občas baví i dnes. Je v něm potřeba zachovat chladnou hlavu a soustředit se jen na určitý úkol nebo činnost. Dá se...
Vedu se synem rozhovory, které jsou obyčejné, a přitom tolik obohacující. Dovolila jsem sama sobě zaslechnout to, co mi přináší. Máme tak oba šanci rozvíjet právě to, co potřebujeme. On většinou chce nějaké informace, objasnění určitého principu. Pro mě je ale rozhovor metaforou, obrazem, který mi sděluje mnohem víc. Stačí se jen na chvíli zaposlouchat, co daný...
Říká se, že děti jsou křehká stvoření. Ale ono to tak není. Snesou a unesou toho opravdu hodně. A navíc jsou ochotná se z lásky k rodičům postavit samy proti sobě. Je to zřejmě nějaká nepsaná dohoda o výměně služeb: za to, že se my jako rodiče staráme o děti v materiální rovině, děti stejnou starost a péči poskytují nám, ale v jiné úrovni. V úrovni...
Jsou toho plné galerie, muzea a domy umění. Jednoduché obyčejné věci, které lidi potkávali nebo potkávájí. Ve výstavních prostorech je obdivujeme, ve všedních situacích si jich ani nevšimneme a přitom tu krásu máme přímo před očima. Stačí ji zachytit, na chvíli se zastavit a vnímat ji. Nejde o to hledat dokonalost, ani to není o tom, kolik takových věcí za den potkáme,...
Nejsem ranní ptáče, ale vstávám po páté hodině. Do prčic, proč to dělám? Protože si ráno třídím myšlenky, cvičím a vychutnávám si obyčejnou vodu. Dnes usedám po ránu také k počítači, i když pracuju většinou v noci. Jsem před dokončením e-booku o prazákladech čtení a učení. Přepisovala jsem dlouho návod na to, jak děti naučit číst, až jsem došla k tomu, že je potřeba vrátit...