Každý citově zraněný a strádající člověk (a to jsme více či méně všichni, ať si to přiznáme či ne) si do vztahu i do ostatních oblastí života přitahuje a sám vnáší přesně ty ingredience, které potřebuje k tomu, aby jeho trápení mohlo čas od času vybublat na povrch. Tyto občasné záchvěvy mohou být cestou, kudy se k sobě vydat jinou, ale mnohem...
Přemýšlím o trpělivosti, tedy o schopnosti zachovat klid i v situacích, které nejsou příjemné. Jsou to vlny dalších emocí, myšlenek a pochybností, které mě od konkrétního TEĎ odvádějí. Trpělivost je vnitřní nastavení, o kterém může rozhodovat vědomí. A pokud není celková a vnitřní, je o tom, že strpíme něco, co pak ventilujeme jinde. Ani to nemusí být špatná cesta – můžeme jít třeba...
Čím víc smyslů při čtení opravdu zapojíte, tím větší smysl to dětem ve výsledku dává. Toto propojování si jednotlivých zážitků a nových poznatků je přirozenou součástí poznávání světa a může se pak odrazit v tom, že knížky budou s tímto světem jednoduše a přirozené spojené. OČICHEJTE TO! Nemusíte nutně číst přímo knížku o vánocích, abyste mohli do čtení zapojit čich. V dětských příbězích...
Další z mých vnitřních dopravních značek na cestě k prazákladům je tady. Tentokrát je docela těžké ji popsat, protože jde o vnitřní a oboustranný proud myšlenek, citů, představ i obav a strachů. Mám dojem, že často hrajeme zvláštní hry a to jak se sebou samými, tak s dětmi. Prostě a jednoduše neříkáme, co si zrovna myslíme a cítíme, protože se to třeba zrovna nehodí, nebo na to...
Maluji tvary, které ke mě přicházejí jako neohlášení hosté. Nedávno to byl tvar laskavosti, pro který jsem našla ihned pojmenování. Bylo těch tvarů víc a tak je představím postupně od jednoho k druhému, dohromady pak dají smysluplný celek, který je přímo propojen s nedávno vydaným e-bookem o PRAZÁKLADECH pro rodiče malých dětí. (Pro zájemce zde.) Tím tvarem byla laskavost....
Pokaždé, když se necítím dobře, když je obyčejné žití na chvíli těžké, svalím se na zem a chci jedinou věc – mít chvíli klid, v ten moment mi ukazují děti, že mým úkolem je vést poctivý a pravdivý život, že ve svobodě je obrovské množství odpovědnosti a že na to, abych měla v životě vše jasné, mám snad ještě trochu času. (Je toho...
Každý den můžeme zajít do supermarketu a koupit si téměř cokoliv. Meloun v lednu, čerstvý špenát v únoru, med v březnu. Když se člověk podívá z okna a realisticky zhodnotí počasí, které v posledních týdnech kolísá mezi mínus patnácti a plus patnácti, je to jako sen. A je to naše každodenní snění, kdy vyhráváme nad počasím, roční dobou i nad zaběhnutým řádem světa, který ještě...
Půlroční dítě vykazuje značnou pohyblivost. I to dítě, které před půl rokem přišlo na svět u nás doma. A tak od nošení miminka přeskakujeme rovnýma nohama do chytání batolete, které se rozhodlo stát, aniž by umělo sedět. Tento rychlý pohyb vpřed mě teď každým dnem upozorňuje na to, že už téměř rok stojím na místě. Je to už skoro rok, co jsem...
Zvu vás k rozhovoru se Zdeňkou Staňkovou z iniciativy SvobodaUčení.cz, která usiluje o to, aby děti vyrůstaly ve svobodném, přirozeném a respektujícím prostředí a mohly tak využít veškerý svůj potenciál. Jak to máš jako svobodomyslná máma se čtením svých dětí? Učilas je to? Obě moje děti se naučily číst samy. Dan v roce a půl uměl všechna písmenka z pěnového puzzle, co...