Kategorie: k prazákladům

V kruhu i mimo něj

Jak jinak, než pomalu se učím, že vše, o co si říká má přirozenost, je v pořádku. A také, že pokud cítím někde nějaký nesoulad, opravdu existuje a nezdá se mi. Můžu to vnímat zcela otevřeně k sobě i k druhým. Přiznat své pochyby a otevřeně mluvit o tom, co vnímám. Tento komunikační prostor ve mně otvírá i zkušenost s kruhem a pravidelné usedání v něm. Často je...

Vlídnou cestou

Vlídnost jde pomalou cestou, která vede z nitra ven. Z hloubek, z kterých pramení, přináší víru v to nejlepší v člověku, je trpělivá. Nemá nic společného s laskavostí, která se občas dá nasadit jako maska, a proto se zdá být pevnější. Vlídnost má v sobě stočeného hada, který je moudrý v generacích zpět a zároveň otevřený změně. S opravdovou vlídností k sobě svět okolo pluje, stává se...

Jako šnek 2.

Zrovna když si říkám, jak to s tím mým šnekem válíme, jak už se chápeme a že spěchám už jen malinko a občas, všechno se to sesype. Bum. Ležím úplně vyřízená v posteli s virózou, která byla ještě nedávno nazývána morem. A každá buňka mého těla je unavená a vděčná za klid i ticho. Ležím a jen jsem, a přijde mi, že kdybych jen ležela a nebyla,...

Nuda a samostatnost

Vypozorovala jsem u dětí (a někdy i dospělých) mechanismy, které fungují, když jsou ve svém obyčejném životě po nějakou dobu nespokojené s tím, jak věci zrovna jsou. Někdy to i vypadá, že se nudí. Nudu jako takovou je potřeba prožívat (i podle vývojových psychologů) proto, aby děti mohly nacházet vlastní zdroje, sny a mohou se díky ní dostat i o něco víc...

Jako šnek

Nedávno jsem objevila pomalost a tak i vlastní tempo, které je mi příjemné a milé. Dá se říct, že nikdy jsem nebyla úplný rychlík, ale myslím, že jsem dokázala hlavně při práci v médiích docela slušně sprintovat. A ten rychlý běh mě občas baví i dnes. Je v něm potřeba zachovat chladnou hlavu a soustředit se jen na určitý úkol nebo činnost. Dá se...

Láska a závislost

Každý citově zraněný a strádající člověk (a to jsme více či méně všichni, ať si to přiznáme či ne) si do vztahu i do ostatních oblastí života přitahuje a sám vnáší přesně ty ingredience, které potřebuje k tomu, aby jeho trápení mohlo čas od času vybublat na povrch. Tyto občasné záchvěvy mohou být cestou, kudy se k sobě vydat jinou, ale mnohem...

Trpělivě a bez strachu

Přemýšlím o trpělivosti, tedy o schopnosti zachovat klid i v situacích, které nejsou příjemné. Jsou to vlny dalších emocí, myšlenek a pochybností, které mě od konkrétního TEĎ odvádějí. Trpělivost je vnitřní nastavení, o kterém může rozhodovat vědomí. A pokud není celková a vnitřní, je o tom, že strpíme něco, co pak ventilujeme jinde. Ani to nemusí být špatná cesta – můžeme jít třeba...

O upřímnosti

Další z mých vnitřních dopravních značek na cestě k prazákladům je tady. Tentokrát je docela těžké ji popsat, protože jde o vnitřní a oboustranný proud myšlenek, citů, představ i obav a strachů. Mám dojem, že často hrajeme zvláštní hry a to jak se sebou samými, tak s dětmi. Prostě a jednoduše neříkáme, co si zrovna myslíme a cítíme, protože se to třeba zrovna nehodí, nebo na to...

Tvar laskavosti

Maluji tvary, které ke mě přicházejí jako neohlášení hosté. Nedávno to byl tvar laskavosti, pro který jsem našla ihned pojmenování. Bylo těch tvarů víc a tak je představím postupně od jednoho k druhému, dohromady pak dají smysluplný celek, který je přímo propojen s nedávno vydaným e-bookem o PRAZÁKLADECH pro rodiče malých dětí. (Pro zájemce zde.) Tím tvarem byla laskavost....

Pravda v srdci

Pokaždé, když se necítím dobře, když je obyčejné žití na chvíli těžké, svalím se na zem a chci jedinou věc – mít chvíli klid, v ten moment mi ukazují děti, že mým úkolem je vést poctivý a pravdivý život, že ve svobodě je obrovské množství odpovědnosti a že na to, abych měla v životě vše jasné, mám snad ještě trochu času. (Je toho...