7 malých tipů pro čtenářská prťata

Pokud máte doma úplně malé dítě, mohla by se vám hodit tato jednoduchá sada malých tipů. Jsou prosté a jednoduché, a tak je můžete začít používat hned. Některé se možná už u vás doma zabydlely a staly se tak běžnou věcí.

1. MĚJTE JE NA OČÍCH

Knížky už nejsou tak vzácné jako za časů našich babiček a prababiček, kdy se v běžných domácnostech ty dvě tři vzácné knihy odkládaly daleko od dětí na těžko přístupná místa.

Knížek je hodně a teď je i velký výběr pro děti. Zkuste je chápat opravdu jako hračky a dát je dětem, aby je měly po ruce. Dejte jim možnost samy si je mezi hračkami vybrat, prohlédnout nebo vám je donést, protože je chtějí přečíst. Knížka se tak pro ně začne stávat zcela běžnou a zábavnou věcí. Nebude tím, co se nesmí a na co se raději nemá sahat. Právě v této svobodě si může dítě začít budovat vztah ke knížkám a do tohoto procesu zapojí i vás, jakmile zjistí, že se v knížkách dají číst tak zajímavé věci, jako jsou říkadla, pohádky nebo příběhy.

Můžete dítěti hned od začátku ukázat, kde mají knížky své místo. Když uvidí vás, že si knih vážíte a chováte se k nim pěkně, postupně se to naučí. Jen v některých obdobích je ještě přemůže vědec, který bude materiál knížky chtít vyzkoušet a pořádně prozkoumat, jak chutnají.

TIP: V montessori přístupu například používají speciální police, ve kterých knihy stojí tak, aby byla vidět jejich obálka. Zároveň jsou tyto kusy nábytku nízké, aby děti měly knížky v úrovni očí.

2. KNÍŽKY JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL

Děti jsou zvídaví a jen o něco menší lidé. Pokud mají knížky kdykoliv přístupné, budou s nimi dělat nečekané věci. Třeba stavět a to cokoliv, např. ohrádky, tunely, domky, cesty a pak celá města. Mohou posloužit i pro stavbu vlastní kuchyňky nebo celého domečku.

TIP: Můžete vyzkoušet poskládat s dětmi obraz, ve kterém využijete barvy na obálkách knih. Na silnice tmavé, na oblohu modré, na trávu zelené. (Tohle občas vyžaduje hodně místa na zemi.) Anebo postavte něcojakosochu. Nevíte, jak začít? Můžete pro začátek (třeba v rámci vánočního úklidu) vyskládat knihy z polic a postavit komín stejně vysoký, jako je dítě.

V těchto aktivitách nejde o dokonalost. Obrázky z obálek i něcojakosochy jsou výsledkem hry, díky které děti získávají přirozeně spousty poznatků, i když to na první pohled nejde vidět.

3. ZACHUMLEJTE SE S NIMI

Čas, který děti milují, je ten, který s nimi opravdu sdílíte a věnujete se nějaké činnosti společně. Může to tak být i se čtením a to nejen s tím před spaním.

Zkuste si během dne najít chvilku aspoň na jednu pohádku nebo jednu obrázkovou knížku. Najděte si místo, kde vám bude dobře. Přikryjte se dekou, přitulte se a pusťte se do čtení. S menšími dětmi si budete zpočátku jen prohlížet obrázky, později číst říkanky a na příběhy dojde později. (Pokud u vás čtení není zatím vůbec zábava, můžete přizvat ke knížce i oblíbeného plyšáka, panenku nebo auto.)

TIP: Můžete dítěti připravit koutek určený výhradně ke čtení, ve kterém budou na poličkách knížky a něco pohodlného k sezení a válení. Starší děti by se k jeho vymýšlení mohly přidat a navrhnout, jak bude vypadat nebo jakou barvu bude mít třeba sedací vak nebo polštáře.

4. PŘEDČÍTEJTE TO, CO BAVÍ VÁS

Společný čas nad knížkou by měl bavit všechny zúčastněné, jinak to nebude zábava pro nikoho. Když kupujete knížky, nebo si je půjčujete v knihovně, řiďte se jednoduchým pravidlem, jestli to bude bavit i vás jako aktivního čtenáře.

Malý posluchači si totiž v určitém období zamilují jedno téma, knížku, pohádku nebo básničku. Poté většinou trvají na tom, že je potřeba ji číst stále dokola. Naprostá fascinace zvoleným objektem je přirozenou součástí jakéhokoliv výzkumu a stálé opakování slouží k neustálému potvrzování i vyvracení právě získaných znalostí. Dítě ve své podstatě používá vědecké metody práce. Jen to nejde vidět, když dítě zrovna velmi podrobně zkoumá třeba bagry. No, řekněte sami – chtěli byste budoucího konstruktéra bagrů připravit o první vědecké poznatky?

TIP: Uspořádejte doma a třeba i v širší rodině malý průzkum, jaké knížky její členové měli rádi, když byli malí. Možná narazíte na nějaký velmi čtivý poklad.

5. VEZMĚTE JE VEN

Knížky s vámi nemusí být jen doma. Právě naopak, můžete s nimi podnikat výlety a výpravy za dobrodružstvím třeba jen tak do parku. Zkuste u úplně malých dětí propojit knížky s reálným světem.

Namalované věci v obrázkových leporelech mají skutečné kamarády venku – zvířata, auta nebo květiny. Pro o něco větší objevitele může být zajímavé hledat v atlasech nebo pracovat s mapou. Objevte zájem svého malého čtenáře klidně i přes aktivitu, kterou sám rád venku dělá. Pozoruje brouky? Zajímají ho letadla? Nebo se vaší holčičce líbí babiččina bylinková zahrádka?

Další možností, jak ukázat dětem, že knížky jsou užitečné a zároveň i zábavné, je vzít je s sebou, když jedete na výlet nebo na dovolenou. Bude tam hrad, Krakonoš, nebo moře? Zkuste najít knížky, které neznámé věci popíší, nebo o nich budou vyprávět.

TIP: Příběhy, které budete číst, se vám také mohou prolínat s životem a různými místy. Můžete si tak povídat o knížce, ale zároveň třeba vyřešit otázky, které dítě přirozeně má, protože místo nebo situaci ještě pořádně nezná – třeba návštěvu doktora. Můžete pak vzít knížku do ordinace a ukázat ji paní doktorce.

6. POVÍDEJTE SI O NICH

Přečteme pohádku a půjdeme spát?

„NENENE!“

„Dobrá, můžeme si ještě chvíli povídat.“

Jakmile dítě začne mluvit a pojmenovávat věci, můžou se stát předmětem rozhovorů i knížky. Napřed to budou jen jednotlivé obrázky nebo detaily, které menší děti v ilustracích zaujmou. Později se k tomu přidají hrdinové příběhů, kteří se mohou podobat někomu z blízkých a prožívat podobné věci jako dítě samotné.

O tom, co jste společně přečetli, si povídejte s ohledem na to, co zajímá dítě. Zkuste jej nepoučovat, zkuste chápat, že ono se právě usilovně snaží každý den pochopit svět kolem sebe. A hlavně, že se umí zeptat na vše, co se právě potřebuje dozvědět.

TIP: Když při vaření nebo cestování nebudete mít čas si s dítětem číst, pořád si můžete povídat o příběhu, který jste si včera večer přečetli. Možná se dozvíte nečekané věci.

7. NECHEJTE JE SPOLU O SAMOTĚ

Dítě se umí s knížkami zabavit i samo. I ty nejmenší děti jsou schopny si prohlížet obrázková leporela samostatně a zcela fascinovaně. Zkuste dítěti poskytnout prostor pro to, aby si našlo, co se mu v knížkách líbí. Případně aby si v ní jen tak listovalo. Podle věku volte materiál a formát knížky, aby se mu dobře obracely stránky a s knížkami se mu dobře zacházelo.

Samostatné chvilky jsou pro děti možností vyhledat si v knížce, co už znají, nebo na co by se ještě chtěly zeptat. Časem si pak mohou samy pro sebe vyprávět příběh podle obrázků nebo vás překvapit celou dlouhou pasáží, kterou si zapamatovaly přesně slovo od slova. Může se taky stát, že za vámi přijdou a ukážou na nějaký obrázek. Může jim připomínat něco, co zažily nebo si o něm budou chtít povídat.

TIP: Pár knížek v hracím koutku nebo v postýlce může dětem poskytnout přesně tento samostatný prostor. A některé děti si rády „počtou“, když zrovna sedí na nočníku.

Zuzana Jurečková
Jsem svobodomyslná maminka s tvůrčí a trochu filozofickou duší. Chtěla bych být pro rodiče inspirací při hledání cesty ke svobodnému žití a učení. Můj příběh si můžete přečíst zde>>